Uhořeti
Uhořeti, el, ení; uhořírati, uhořovati. — U. = hořením ubyti, ab-, wegbrennen. Kus svíčky již uhořel. Us. Ještě málo té svíčky uhořelo. Ros. — U. = shořeti, verbrennen. — abs. Bídně tam uhořel. V. — kde: v cha- loupce, V., v ohni. Rad. zv. — s čím. Všichni lidé i s domem u-li. Pass. 821. — čím. Kdež ta zběř vojska nešlechetného ohněm uhořela. Pal. Dj. III. 3. 156. — kdy. Přes tisíc osob a zboží nesčíslné uhořelo v pohromě té. Pal. Dj. IV. 2. 459. — U. = opáliti se, abbrennen. — komu. Tu plenu vezmi si přes hlavu, aby ti líce moc ne- uhořelo. Němc. IV. 12.