Uhrabati
Uhrabati, hrabám a hrabu; uhrabávati. uhrábnouti, bnul a bl, ut, u tí; uhrabovati = nahrabati, zusammenrechen; odhrabati, durch Scharren, Rechen wegbringen. — co: louku. Kuřička hrbala hrabala, hrbala, ďurečku uhr- bala a do ní vajičko uschovala. Na Ostrav. Tč. — co čím: kopeček rukama. Us. Tč. — odkud co: z kraje žito, aby se po něm nešlapalo. Us. Tč. — čeho. Ten toho uhra- bal (mnoho, málo). — kolik. Ani s kopku neuhrabe. Us. — od čeho čím: od hro- mádky hráběmi. Jg. — kde. V lese uhrabal jsem trochu stlaní. Us. Šd. — co kde čím: seno na louce hraběmi. Us. Tč.