Uhraditi
Uhraditi, il, zen, ení (v obec. ml. -žen, ení; uhrazovati (v ob. mluvě: uhražovati). U. = opevniti, ohraditi, umzäunen, befestigen. V. — co: sklenici (zahraditi); zahradu, stoku. — co z čeho. Uhradime sobě zahradečku z něho (z jedlicí). Sš. P. 564. — co kde: vodu na jeze, na splavě. Vys. — U. = založiti vydání příjmem, decken: vydání u. = založiti příjmem, die Auslagen decken. Tpl. U. dluh, amortisiren. Dch — co čím, decken. J. tr. (Vydání) příjmy u. Ddk. IV. 31. Svú to snažností uhradie. Smil v. 1345. — co odkud. Aby z důchodů kláštera i výživu mnichů směl uhražovati. Ddk. II. 102.