Ucho
Ucho. Cf. Mkl. Etym. 371. b., Bž. 110., Kram. Slov. Skloňování na Val. Brt. D. 69. U. vnější. Hučení v uších. Má fedrbuš n. péro za uchem (opilý). Kmk. Kuk. U. má páli, ktosi ma chváli. Slov. Rr. MBš. Bože môj, Bože môj, čože mi budeme jesť (jísti) ? A žena mu na to odsekla: Eh, bože nebože, čo mi tu máš za ušima božekať ? Dbš. Sl. pov. I. 231. Dlúhá šíje a veliké uši značí hloupého. Vz Výb. I. 958. — U. vnitřní. Zní-li ti v uších, řekni: Radš sly- ším sv. Jana čtení, než v uších znění. Zní-li dopoledne v pravém uchu, dobrá to novina, v levém zlá; odpoledne naopak. Uhodne-li kdo komu, v kterém uchu mu zní, znamená to dobrou novinu jemu; pakli neuhodne, uslyší něco dobrého ten, komu zní. Mtc. 1892.194. Jiež (radosti) oko zdejšie nevídalo, ani u. kdy slýchalo. Št. Kn. š. 28. Zánět ucha, otitis (hnisavý, o. supurativa, kru- posní, o. crouposa, mázdřivčitý, diphtheri- tica), výtok z ucha, otorrhoea. Ktt. exc. Cf. Čs. lk. (rejstř.), Slov. zdrav. 385. Na tieto vlastné oči som videla a na uši tiež nie som hluchá. Phľd. VIII. 162. — U. = sluch, pozor. Neodvracuj se, jakobys hlavu a uši v hrnci měla. Us. Poslouchal jen na půl ucha. Kos. Vždy nám to o uši otlouká 16. stol. Mus. 1891. 243. Poněvadž sou to slyšeli z úst v uši své od nich. Let. 425. Aby JMC. jakožto naše vrchnosť druhe u. nám zanechati ráčil. 1592 Gl. 346. Ktož zatvrdí ucho, aby neslyšal. zákona. Št. Kn. š. 5. Jedným uchom vpustil, druhým vy- pustil. Slov. Rr. MBš. Moudré u. nedbá na hloupé řeči. Sb. uč. Moudré u. neposlouchá, co hloupá huba povídá. Němc. — U. = rekrut. Us. vojen. Lámač. — U. = děvče, milá, zvl. u vojska. U Kr. Hrad. Kšř. — U. u děla, NA. III. 91., lodní, Schiffssturm- balken, Lpř., pily. Us. — U. v bot. Babí u. = jitrocel. Mor. Rgl.