UchytitiUchytiti, il, cen, ení (na Slov. ten, ění),
uchýtati (Úchytka), uchycovati = polapiti, uchopiti, popadnouti, uchvátiti, fangen, er- wischen, ertappen, ergreifen, angreifen
, fas- sen, auffassen, Jg
.; v horn
. =
podepříti, podpírati, abfangen
. abs. Vítr by tam uchytil (veliký jest)
. Us. Šd
. Nemůže nic tak opatrně psáno býti, aby některé slovo uchyceno a zle vyloženo nebylo. Žer
. 323. —
co čím. Co rozsedlého našli, to štemply a turlíky uchycovali. Pam. kut. Uchytil mu meč jednú rukú. NB. Tč
. 72. Rys, čeho trojím skokem neuchytí, pouští
. Ros. —
co, koho. Arch. II. 401. Uchytil to. Jd. Uchytil otce a zabil ho. Flav. Přiletěla vranka, uchytila Janka. Sš. P. 658. U-til jej (tonoucího). BR.
II.
66.
a. Co vlk uchytí (uchvátí), nerád vrátí.
Ros. U. skálu, strop, slemeno (= dřívím podepříti). Vys
. —
co komu = vyrvati. Uchytali si to (rvali se o to). Na Zlínsku.
Brt. Oštěp mu uchytil. NB. Tč. 243
. Pásla som ovce pod lejšú, uchycil mi vlk najlepšú.
Sš
. P
. 543. —
co kam: vodu
do skleničky. Vys.
Něco
v zuby u. Jg
. —
koho za co: za ruce, za krk (vz Krk). Ros
. Kteréhož přísežného našeho
v přítomnosti druhého přísežného za vrch uchytili a rvali.
NB. Tč. 102. —
co odkud. U. někomu něco z ruky. Us. Tč. —
se. Ten člověk nemůže se nikde uchytiti (nemůže nikde zaměstnání nijakého dostati). Ft. —
se čeho: nějakého prostředku, zlého tova- ryšstva. Jg. Nemoc se ho uchytila. Plk.