2. -ůj
2. -ůj, přípona: synůj, otcůj = synův, otcův; tatínkůj, bratrůj, sousedůj. Vlastní jména v -ůj ukončená jest tedy skloňovati dle vzoru Otcův: Ondrůj, Petrůj, Janůj, Vávrůj, gt. Ondrova atd. Brt. Našel sem ťa u susedůj na horním konci, štyře stáli, na- mlúvali tebe mládenci. Z Újezda na Mor. Tč. Vz U (ů).