1. Ujíti1.
Ujíti, ujdu, ujdi, ujda (ouc), ušel, ujití (na Slov.
ujdění);
uchoditi, il, zení;
uchá- zeti, el, ení =
pryč jíti, davon gehen, weg
gehen, ab-, hingehen;
utéci, entfliehen, ent- kommen, entgehen, durchkommen
, durch- wischen, entrinnen;
vyvarovati, zniknouti, entgehen, frei werden, vermeiden;
tratiti se, mizeti, entgehen, schwinden, vermindert werden, abgehen;
jitím uraziti, einen Weg zurücklegen;
snesitelným býti, erträglich sein;
ujeti, davon reiten o. fahren;
chůzí umenšiti, abgehen, abtreten, durch Treten absondern;
uchoditi cestu = ušlapati, den Weg abtreten;
tuze se uchoditi, sich die Füsse ablaufen;
vyhledávati, žádati (také u práva), bitten, ansuchen, sich bewerben
, anhalten um etwas, sich verwenden für Jem
.;
chůzí se unaviti, sich müde gehen, sich über- gehen Jg
. —
abs. Ani noha neušla. Kom., V. Ani kuře neušlo
. Ušlo, čeho duch se bál, pomoz pán Bůh dál
. Dch. Jak se máš? Ujde to ještě
. Ještě by to ušlo až na tu bídu. Us. Šd. Ještě to tak uchází. Šd
. Hrajou ještě dost ucházejíc
. Us. Vk. My pomálu hyneme a ucházíme
. Žer. 318. Pří- ležitosť ušla
. D. Čas uchází. To ještě ujde (projde, jest snesitelné)
. Kudy chcem ujíti
. Dal. Co ušlo (pominulo). V. Síla vína ušla (vyčichla). D. Fajka uchodí (je někde pu- klá, tak že vzduch někudy uchází). Na Zlínsku
. Brt. Dali pikhartům ujiti
. Pal
. V. 2
. 71
. Pták mně chce vyklubať oči, ujděme pryč radši. Sš. P. 44
. Ustavili tvrze okolo, aby nižádný nemohl ujíti; A kudy by ujíti chtěla, aby nenalezla
. Hus II. 307., 312. —
čeho. Mnohých zlých věcí ujíti; Chtěje dýmu ujíti, upadl jsem do ohně. V. U
. muk
. St. U. božího soudu, Br
., osidel nepřátel, Výb, meče, Br., hany. Sych. Co koho má potkati, toho neujde. Prov
. Zlé příhody při pouštění u. Lk. Všedních (hříchův) abych ucházel
. Bart
. 357. 24
. Tudy neštěstí toho ušel. Skl 1054. (Zb. )
. Ujíti hněvu božího. Dač
. Ucházejíce toho nebezpečenství utíkali na pouště
. Har. II. 108
. Že ujíti hodlal stro- jených záloh; Ušel jsem jako pták čihadla. Sš
. Sk
. 234
., 280. Trestu božího neujdeš. Ps
. sl. 65. Aby nového pekla ušla. Kol. ván. 65.
Blaze kdo tomu rozumí a příčin uchází. Har.
II
. 215. Krev ho byla ušla. Troj
. Ti se pak proto světí, aby práce ušli. Chč.
P 62
. Kněz český ledva bratra ujide. Dal. 105. Okolo močidla chodě neujdeš nádchy; S ohněm nehraj, chceš-li ujíti škody. Mudr.
36
., 252. Radostni budú, ež téhož jsú ušli
. Výb. I. 769. Mohl by smrti věčně ujíti. Hus I
. 212. Tak střel ujdem; Dcery mé ujdú světské hanby. GR
. Bozkej pomsty ty neujdeš
. Ht. Sl. ml
. 221
. —
co,
koho. Krev ho ušla, V
., krev jej ušla
. Let. Troj. Ušli jsme den cesty
. Br
., Ml. Denně dvě míle n. Br
. U. podešev, Jg
., cestu (ušla- pati). Us
. Ujíti kus cesty. Us. Šd.
Vždyť
do večera to ujdeš. Šd. U. někoho (častým chozením k němu získati). Šm.
—
komu co čím. Chůzí nohy jsem si uchoditi mohl. Sych. Nemocí uchází matce síla. Ml. —
(se) čím. Pára uchází potem (vypocuje se). D
. Oni jsú vyřkli, že Vášek purkmistr toho věrně, kterýž jeho nedbáním z vězenie ušel, Kolšovi postaviti jmá
. NB
. Tč. 150
. Sotva životem ušel. Ddk. IV. 103. Ušel se dlouhou cestou
. Hlas
. Ty hodiny ucházejí několika minutami (nadbíhají). Jg.
—
od čeho. Moudří od místa ucházejí, na němž se bojí
. V. Ně- kteří od statků svých preč ucházeli. Dač. I. 306
. Od nevděčných ušel a vděčnějším své milosti udělil
. BR. II. 53. Ušel od nás- Ros. Lečby osoba od práva ušla (utekla)
. Er. —
čeho od koho. Tuším, když se opatříte, že od něho škody ujdete. Arch. III. 24. —
před čím. Před správou obcí ucházejí; před soudem u., V
., před nepří- telem
. Pk. Uchodíš prede ranou, jak slunce pred nocou
. Sl. ps
. 67
. Jejich krev před námi uchází (srdnatosť jejich mizí). Hš. Da- vid ucházeje před svým synem Absolonem BR. II. 372. a. Dal příklad svým potom bu- dúcim, kdy mají opatrně ujiti před svými ne- přátely. Hus. II. 112. — Reš. —
se ke komu oč =
žádati. On se k němu ušel. Ros. Uchází se k němu o to. Jg. U. se o po- moc,
Zlob.
, o kradenou věc. Jg. Ucházeti se o nějaký úřad
, o nějakou službu
. Us. Dch
., J. tr. Spolu
s jinými se o něco uchá- zeti, konkurriren. Nz. Aby potom o věci té více rozjímal a budoucně o význam a vy- rozumění jemu se ucházel
. Sš
. J
. 49
. O jehož stolici bývalý biskup Benno zase prý se uchází. Ddk. II. 312. Uch. se o něčí ruku, přátelství, pomoc, o trůn. Ddk. II. 369., V. 4., VI. 6., 22., 77
. (Tč
. ) —
se oč kde jak: u práva
. Sych. U rodičův o dceru se uchá- zeti
. V Římě o důstojenství to se
prosebně ucházeti musili
. Sš
. L 182. (Ti) se u císaře o přímluvu ucházeli. Ddk. III. 60. —
od- kud. Dal. 35
. S očí u. Us. U.
ze země, V., ze světa, z vězení, D., z paměti, Jel., z léče, Br.
, z ohně. Vys. Z varhan uchází vzduch. Ml. Ušed tajně z města, aby s ním nepřišel do styků; Kterého dne ušel Soběslav ze země. Ddk. II
. 364
., 432. (Tč. ). Ušel z léče, již honí druhého. Prov. Dyž nebudeš moja, budeš bratrancova, šak z rodu neujdeš, ga- lanečko moja. Čes. mor.
ps. 135. Že sem z Damašku ušel. BR. II. 617. a. Ušel mnich z kláštera. Dač. I. 200. Ušel sotva s živo- tem z bitvy. T. Ušli z hvozdu. Svěd
. Ušla mu krev ze žil
. Zlob. Ani noha jich z pole neušla (všichni padli). Č. —
komu z čeho (cf. u
. odkud). Byl tak pozorný, že mu z celé té řeči neušlo ani slovo. Us. Šd. Nechceš-li mi za to dáti tolik, ať, však mi to z peněz neujde (podrží to svou cenu). Us. u Rychn. U. někomu z rukou. Svěd. Když je na ven- kově, uchází mu, co má ve městě
. Us
. Dch. —
s čím. Sotva s životem ušel. Dal. Tím úmy- slem klénotů vypůjčili, aby jim s nimi ušli
. BR. II
. 315. a. A s tú (sukní) jest ušla
. Pč. 27
. Potom jie s tiem statkem ušli. NB
. Tč. 114. —
(co) komu, čemu. U. všemu, V
., větru, Br
., zlému. Kom
. Ušel nám čas vesele
. Us
. Ušla mu krev, Zlob., síla
. Plk
., T. Obcování s ním velice mi uchází
. Us. Dch. Jsi-li mně sou- zena
, předc má budeš, bys konec světa šla, mně neujdeš
. Pís
. Dlouhý večer že by jim byl ušel. Němc. Drob
. pov. 47. Očiam mým neujdeš. Ht. Sl.
ml. 221. Půjdem spolu, ujde nám cesta. Us
. Šd. Můj milý mi uchází (nedbá o mne). U Žamb. Dbv
. Vrah právu ušel. NB. Tč. 104. Suda jim ušel. Dač. I. 112. Sobě nohy uchoditi. Sych. Jemu to ušlo (bez trestu). Bern. Ujíti trestu. Ml
. Uchází mu rozum. Bern
. Nic mu neušlo
. Us. U. hanbě, psům,
šp. prý místo: hanby, psů; ale
obé jest dobré. Cf. předcházejicí příklady. —
(komu) s kým. Hlídali ho tak, že jim ušel i s hlídači. Pal. V. 2. 375. Ušel tajně ze země s tovaryši svými
k Bo- leslavu
do Polska, Ddk. II. 205
. —
jak: bez úrazu u. Troj. Ušel nám čas
v rado- stech
. V. Ušlo mu to bez trestu. Jg., Rk. Smrti jakoby
divem ušel. Ddk. III. 47.
Ro- mantickým způsobem ucházel se Břetislav
dle vypravování Kosmova
o nevěstu. Ddk. II. 109. Ušel
z vězení
pod šibalstvím. Dač. I. 70
. Pomály a stále v dobrém ujdeš dále. Na Ostrav. Tč.
S těží ušli Polané dokonalé záhuby. Ddk. II. 203. Aby moc svú ukázal ucházeje smrti
proti vóli
nepřátel. Hus II. 112
. Málo mužů
z té bitvy
s celou hlavou ušlo. V. —
kudy. Aj děvča, děvča, zavra- caj kačky, ať nám neuchoďá
hore potůčky. Sš. P. 515
. Troubou, oknem teplo uchází
. Us. Dch. Otakar ušel ještě šťastně
přes most. Ddk. V
. 323. —
kdy. Kristus ušel
před jich volením
na horu. Hus I 155. S jehož smrtiú Čechóm mnoho cti ujide. Dal. 75.
Za touž příležitostí ucházel se též o korunu královskou. Ddk.
II.
129
. V této tísní ucházela se matka o pomoc u Jaro- slava Halického
. Ddk. III
. 254. V starosti rozum a paměť uchází a ubývá. Kom
. Did. 72. Stavové pod obojí byli
při tom sněme od strany pod j. tak uchozeni, že musili svoliti ke všemu. Skl
. II. 35. —
kam.
Za oltář u. Har. S někým
v boj ujíti
. Dal. 34
., 41. K ouvodu do Jerusalema šla, kdež Josef to napomenutí sobě učiněné měl, a hned s matkou i s dítětem odtud
do Aegypta ušel. BR. II. 10. b. Zbygněv ušel tajně do Čech; Ušel odtuď
s nimi tajně do Uher
. Ddk
. II. 427., III. 90. Vz
U. s kým, jak. —
čemu zač. Však on za to trestu božímu neujde. Us. Šd. —
se za koho jak. Přijeli jsou Kunrat a Ota z Moravy bratra s sebou vezouce i snažně za něho se ucházejíce
s prosbou, aby... Ddk. II
. 221
. —
se za čím. Uchoditi se za pluhem. Er. P. 413. —
se. Celý jsem se ušel (chůzí se utrmácel). Us
., Šd., Ros. Ušel se =
opil se. U Chrud
. Kd. —
(se) kde. Potupě žádná moc ni důstoj- nosť
na světě neujde, ta čistou ctnosť od zadu raní
. Shakesp
. Tč.
Při apoštolské sto- lici o obecné svolení liturgie slovanské v Če- chách se ucházel
. Ddk
. II
. 283
. U. se na cestě. Us. Tč
. Kněz (kníže)
v své zemi po nenáhlu vše uchodí. Dal. Uhodili sme se
po městě,
ve městě, než sme ho našli! Us. —
na čem: na koni, na voze. Bern. Tobě na tom nic neujde (nesejde). Ros
. Mnozí ne mnoho na té cestě ušli
. V. —
aby. Otakar ucházel se u něho, aby Štyrsko právoplatně mohl držeti. Ddk
. V. 340. Toho neujde, aby jeho statek nebyl utracen
. Vz Brániti. Jg. —
adv. Tajně u., V
., potajmo
. D
. Po málu dále ujdeš. Prov.