Ukápnouti
Ukápnouti, pnul a. pl, utí, ukapati = po kapkách padati, abtropfen, wegtropfen. — abs. Kde kapečka ukápla, všady révek vypukl a z révečka pupenec. Sš. P. 48. Co ukápne, to si vem. Us. Tč. — komu. Tu máš, aby ti neukáplo (abys neplakal; říká se, když se komu něčeho příliš chce). Chodí tem, že mu tam vždy něco ukápne. Us. Šd. — komu odkud. Podělují-li se děti, nesmí se na žádné zapomenouti, jinak mu ukápne od srdce slzička. Mus. S plného stola vždycky něco ukápne. Us. Tč. — komu čeho nač: vosku na prst, tropfen, einen Tropfen fallen lassen. Ros.