Ukazatel, ukazovatel
Ukazatel, ukazovatel, e, m. = kdo uká- zal, kdo něco někomu ukazuje, der Zeiger, Weiser, Aufweiser, Anzeiger, Angeber. Řeč jest ukazovatel mysli. V. Ukazovatel zloděje, cesty, Us., listu. Boč. Dobré víno žádného u-le nepotřebuje. Krab. Poručil jsem věrnému mému služebníku, tohoto listu u-li. Faukn. 68., 69. Oznamujeme Vám, že jsme kněze Petra u-le listu našeho přijali. Jdn. 221. Pošlete to nám po u-li listu to- hoto. Arch. III. 39. U. listiny, der Vorweiser. Nz., J. tr., NB. Tč. 272., 240. — U., der eine Anweisung ausstellt, der Assignant. J. tr., Nz. — U. = cvičitel, Lehrmeister, m. Kom. — U. na hodinách slunečních, der Stunden-
anzeiger. Bern. — U. = prst vedlé palce,
der Zeigefinger. V. — U. sazečů, das Divi-
sorium. — U. knihy = rejstřík, das Inhalts-
verzeichniss, Register. Vz Ukazadlo. Nz.,
Dch., V. — U. ruční, der Handweiser u př.
příruční odborná kniha. Dch. — U. v math.,
der Index, Zeiger. U. arithm. progresse. Nz. — U. síly suken. Šm. — U. stoupání (tabulka při dráze železné ukazující stoupání její). Zpr. arch. XI. seš. 2. str. 1.