Úklad, u, úklady
Úklad, u, úklady, ův, pl. m. = uklá- dání čeho, die Ordnung, Niederlegung, das Packen, Verpacken. Jg. Lečby šlo úkladem takým, že by se kromě desk straně umlu- vile. O. z D. — Ú. sváru = smíření, die Schlichtung. Pulk. — Ú. = zálohy, léčky, osidla, die Nachstellung, Ränke, Hinterlist, der Fallstrick. Ú-dy komu strojiti, činiti; ú-dem koho zabiti. V. Ú-dy životu n. statku něčímu činiti. Ros. Ú-dy komu klásti, robiti. Bern. Ú-dy, o něčem činiti, o někom sklá- dati. Br. U. na někoho nastrojiti. Mudr. Ú-dy o bezhrdlí osnovati. Sych. Ú-dů hle- dati. Troj. O někom ú-dy stropiti, činiti. Jel. Nahodil se, stal se ú.; Ú-dy a láska, Kabale und Liebe. Dch. Ú. o život. J. tr. Víc domácích než cudzých ú-dů se varuj. Na Slov. Tč. Ú. o někom obmýšleti, činiti. Bart. I. 16., 19. Zamordovali pravým ú-dem noční věcí jednoho panoše v jeho vlastniem domé. Pč. 20. A snad počalť se ú. o to královstvo za toho krále nemúdrého. Kšch. 4. (Tajně povolal mudrců) proto, aby někdo neporozuměl tomu, že on Kristu ú-dy činí. BR. II. 10. a. Kdožby chtěl koho ú-dem a neprávě o jeho statek připraviti; Nebť je o mé jiezdě veliký ú. uložen. Arch. III. 313., IV. 5. Vyzrazeny jsou té doby při dvoře kyjevském ú-dy o bezživotí jeho; Kochan Břetislava při nastolení jeho na ú-dy jejich upamatoval, jakoby nového kní- žete k opatrnosti vyzývati chtěje. Ddk. II. 78., 117. Někoho nějakým ú-dem podtrhnouti. Troj. Někoho v ú-dy vtáhnouti. Jel. Města ú-dem dobyti. Martim. Lstivé ú-dy o někom jednati. Háj. Všeliký ú. a moc k opravě přivésti a se ú-dóm brániti. Vš. Jir. 9. — Ú. = uložení, úkol, die Aufgabe. Us. — Ú. věčný ustanovil s nimi (testamentum aeter- num constituit cum illis). BO. — Ú. = ulo- žený trest peněžní, die Geldstrafe, n. daň, die Abgabe. Toho úklada má sie dostati žalujíciemu polovice, druhá čásť má sie do- stati richtářovi. Pr. pr. — Ú. Boty ušité na úklad, boty úkladové = boty, jichž po- dešev jest zvláštním způsobem přidělána. Jsou to boty neúhledny a vídati je na mor. Valašsku. Džl. V Bystersku. Sn.