Ukliditi
Ukliditi, ukliď, dě (íc), il, zen, zení (na Slov. děn, dění); uklízeti, -zejí, zej, zeje (íc), el, en, ení; uklizovati, uklízívati = pokliditi, aufräumen, reinigen, zusammenlegen; skliditi, na stranu dáti, weg-, abräumen, beseitigen, entfernen; se = odstraniti se, sich entfer- nen; upokojiti se, sich zur Ruhe begeben; břichu ulehčiti, seine Nothdurft verrichten, hofiren. — abs. Ukliďte tu. Ros. Když tyto věci byly uklizeny. Arch. II. 32. — co: dům, Br., pokoj, stůl, stopy zločinu, Us., své údy (v klid položiti). Št. Ukliď to pryč. Us. U. spor; Uklidivše naše věci říšské zase domů pojedem. Pal. Dj. II. 1. 303., III. 3. 107. Skody a bezpráví u. Troj. 101. Lidé, čekajíce milých a vzácných hosti dům uklízejí. BR. II. 56. b. U. záseky v branách, hranice. Ddk. II. 140., 186. U-li ho (= dali do chládku, uvěznili ho; zabili ho). Us. Vrů. — co odkud: překážky z cesty (s cesty). Us. Noc z nebe (s nebe) se ukli- dila. Ráj. — čeho. Takových pohoršení z církve uklidili, šp. m.: taková pohoršení. — se kdy. S nočními tmami boj se uklidil (upokojil). Troj. 235. — co, se kam: obilí do stodoly. Šp. Pes do boudy se uklidil. U. se někam na venkov. Kos. Ol. I. 159. — co jak. Mohou zajisté ti nápohlední odpo- rové snadnou měrou odklizeni býti. Ev. Mt. 102. Dle možnosti něco uklízeti. Ddk. II. 355. — co kde: rozepři mezi stranami u. Zříz. zem. 1562. U. co před někým. Br. V pokoji ukliditi. Us. Šd. Neshoda na sněme v Řezně v lednu 1158. nebyla ukli- zena. Ddk. III. 240. — se kde, na čem (podělati se). Aesop. — co čím: (sváry) pěknú řečí. Let.