Ukloniti co kam
Ukloniti co kam. Sekeru k zemi u. Vrch. V lesní kořání dumavé své zraky uklání. Čch. Bs. 66. U. se nad propasť. Osv. — čeho kam. Pod meč hlavy své ukloní. Hdk. — kde. U-nil před ní se v zem, v pokoře. Osv. V. 759., VI. 54. Hlavu u-ní nad ním v tuše nejisté. Vrch. Myth. I. 218. — jak. Hlavu v taktu uklá- něti. Vrch. S vážností se u., Osv., mlčky, Vlč., lehounko. Osv.