UkončitiUkončiti, il, en, ení;
ukončovati, vollen- den. —
co: práci, věc nějakou
, řadu, boj atd
. Dch
., Ddk. V. 151. —
co čím: hádku soubojem. Ml. —
co s čím,
s kým. Dříve s každým oběhem měsíce i rok jsou ukon- čovali. Měst bož
. S někým věc
na čisto u., reinen Tisch machen
. Dch. —
v čem. Když sesláni ducha sv. bude v následcích a vý- jevech ukončeno. Sš. Sk. 24.