Ukovati
Ukovati; ukouti, ul, ut, utí = kováním učiniti, schmieden; moci nakovati, schmie- den können; okovati, mit Eisen beschlagen; do želez dáti, anschmieden, anketten. — abs. Komu pán Bůh nedá, kovář neukuje. Kmp. — komu co: koně, radlici, Us., ko- nec kůlu. D. On si příčinku ukoval. V. — koho, co kde: železo na kovadlině. Us. U. někoho v žaláři. Us. — koho čím: koně podkovami. Jel. Někoho řetězy u. BR. II. 81. a. — koho zač k čemu: za ruce a nohy (ke kůlu), Háj., k podlaze. Kram. Mistra Jeronyma (sbor) poslal do Kon- stancie ukovaného za ruce. M. J. z Pr. 6. — koho v co: v pouta za nohy. Zb., Kram., Flav. Když mu pouta sňali, v něž zlý osud jej ukoval. Čes. pís. Šd. — koho nač: na řetěz. Th.