Ukrátiti
Ukrátiti, ukrátím (ukráci, Výb. I. 807., Bž. 195. ), ukrať, tě (íc), il, cen, ení (na Slov. -těn, ění); ukráceti, 3. os. pl. -cejí, ukrácej, el, en, ení; ukracovati = kratším učiniti, kürzer machen, ab-, verkürzen; ublížiti, schmälern. Jg. — co: historii. Br. Zármutek nás usmrcuje a náš život ukracuje. Us. Tč. Zbytečné pití ukracuje živobytí. Mor. Tč. — co komu. Kdo mi ty dlouhé zimní večery ukrátí? Er. P. 172. U. si čas. Dch. — komu. Někomu u. V. Kdo chudým ukrátí, pán Boh ho zatratí. Ht. Sl. ml. 250. Aby se žádné straně neukrátilo. NB. Tč. 23. — co komu čím. Nepořádným životem u-til si věku. Us. Šd. Churfirst umřel ukrátiv sobě věku svého velikým sebe přepíjením. Dač. I. 175. U. si čas čtením. D., Dal. Rozprávkou cestu u. Ros. — (komu čím) čeho. Sobě času u. D. Ať řeči ukrátím. V. Musíme toho u. Hr. rk. 11. Sváróv mnohých chtiece u. Arch. III. 120. U. někomu života. Alx. 1119. U. řeči, Alx. 1109., svého bludu, Kat. 2628., své dovolené, Kos. Ol. I. 159., svého ži- vota, V., svého bujenství, Výb. I. 368., pří- kladův. Výb. I. 358. Do siedmého roku de- ťom vlasy nestryhaj, bys jim rozumu ne- ukrátil. Dbš. 7. Proto Buoh jeho dnů ukrátí. Výb. I. 211. Svého ščestie tiem ukrátíš. St. skl. I. 130. Těšiti se tím, že Bůh těch bíd ukrátí. BR. II. 108. Spravedlnosti lidské hned se ukracovalo a zvláště při právích a při dskách; Protož toho ukrátím. Arch. II. 136., IV. 144. (Šd. ). Protož ukrátíš dnóv svých vyvolených; Jest jiných mnoho dó- vodóv, jichž ukrátím. Hus I. 354., 470. (Tč. ). Své řeči ukrátichu. BO. Dobrovolnou smrtí života u. V. Svého spaní u. St. skl. Ukrátils dnů mladosti jeho. Br. Závisť a hněvivosť ukracuje života. Ben. V. Slov svých u. Šm., Dal., J. tr. — proč. Pro tesknosť čtúcích zdálo se mu o tom ukrátiti. Háj. Ale pro vyvolené budú ukráceni dnové ti. Hus I. 353. U. si věk pro milého. Er. P. 472. — jak. Ukrátiti někomu vedlé zápisů. Arch. III. 381. — komu kdy. Znám, že poněkud od království českého při tomto nynějším jednání vám se ukrátilo. Pal. Dj. V. 2. 349. — koho oč: o hlavu = štítí. V. — komu na čem: někomu na spravedlnosti u. Apol. — J. tr. — komu v čem. J. tr. By se komu v čem ukrátiti mělo jeho spravedl- nosti. Boč. Aby se žádnému v jeho sprave- dlnosti neukrátilo. NB. Tč. 62., 226. Ne- chtěje, by se které straně v čem u-lo. Arch. IV. 284. Mnohým se vidí, že Silvius v též historii své nejednou na jednom místě Če- chům ukrátil. Dvě kron. — co komu jak: nad polovici. J. tr.