Ukrátiti. — (komu) čeho. U
Ukrátiti. — (komu) čeho. U. někomu života. Št. Kn. š. 184., Hr. ruk. 143. a. Tu jeho skokuov brzy ukrátí. Výb. II. 45. Již o tom řeči u-tím. Výb. II. 844., Ezp. 171. — komu kde. Aby se žádnému nic na jeho spravedlnosti neukrátilo. Vš. Jir. 76.