Ukrojiti
Ukrojiti, il, en, ení; ukrájeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; ukrajovati, ukrojovati, ab-, wegschneiden (mit dem Messer, mit dem Kneif). — abs. Hrabaly, jakoby ukrajoval (pěkně). Ehr. — si kde. Ukrojte si u nás chleba (našeho chleba) a zavdejte si piva. Us. Šd. — čeho kam: ukrájel chleba do mléka. Us. — si co, čeho. Ten chléb voní, já bych si ho rád ukrojil, já bych si ho rád kus u-jil. Us. Šd., Sš. P. 681. — čeho. Mluvil se mnou jak by zlata ukrajoval (= laskavě, vlídně). Us. Brt., Němc. Mluvil, jakoby másla ukrajoval (vlídně). Us. Kšá. Dal toho, jak by zlata ukrojoval (málo). Us. Šd. — komu čeho. Ukroj mi chleba (kus). Ros. co komu. Ukroj mi kus chleba. D. U. kus krmě. BR. II. 355. a. — co na co: kůži na obuv. Us. — čím: nožem. Us. I střen- kou se střída ukrojiti dá. Prov. — odkud: z bochníka, od kýty. — co pro koho. Ml.