Ukrotiti
Ukrotiti, kroť, tě (íc), il, cen, cení (na Slov. těn, tění); ukrocovati = krotkým uči- niti, upokojiti, bezähmen, bändigen, stillen, versöhnen, besänftigen. — co, koho: bo- lesť, hněv, hlad, V., hněvivého, zuřivého, své náruživosti, D., závisť, lkáni, smutnosť, moře bouřlivé, Jel., své žádosti. Us. Když bouře světa ukrocuje. BR. II. 37. b. — koho kde. Také nám jest na mysli, abychom pýchu v našem království u-li. Arch. III. 119. — koho, se kdy: v hněvu. Ros., Jel. — co, se čím: bolesť lékem, Us., bohy obětí. Solf. Svú pokorú litosť hněvajících lidí u. M. Zvadlivé hlasy tvým křikem ne- ukrotíš. Na Mor. Hněvivého ukrotíš tichým ustúpením; Hněvlivý sa ukroťuje slovem dobrotivým; Mlčanlivosťú sa ukrucujú řeči ludské. Na Slov. Tč. — koho skrze koho. A na ten čas jsú ukroceni skrze kněze. Dač. I. 49. — se. Ukrotil se jeho hněv. D., Ž. wit 114. (82. 2. ).