Ulakomiti
Ulakomiti, il, en, ení; ulakoměti, ěl, ěn, ění = lakomě uchytiti, ergeizen. durch Geiz erlangen. co. Ros. — se, se na něco, se na čem = chuť a lakomosť k něčemu míti, wornach geizen. Ukázal mu dvacetníky, aby se na ně ulakomil. U Rychn. Vk. Jidáš ty peníze sobě zošklivil, na, něž se ulako- měv krev nevinnou zradil. BR. II. 125. b. Sloužil jsem mu dlouho a jen někdy se u-mil (něco mi dal). Us. Brv., Šd. U. se na cizí věc. Ros. Ulakomil se na této roz- košné krajině. Br.