Ulan
Ulan, a. m. = hulán, voják tatarský, der Ulan. — U. = jezdec v polském kroji s ko- pím, kopiník, lehký jezdec, der Ulan. Jg., Rk. Ulani sluli u Tatarů Zlaté Ordy šlech- tici, vlastníci statků (ulusy). I mezi Tatary na Litvě usedlými bylo mnoho u-nův. Dle nich nazvána lehká jízda nejprve v Polsku, potom i jinde. S. N. Viděla tam čtyry pány, mezi nimi dva ulany. Sš. P. 168. Cf. Mz. 359.