Ulapiti
Ulapiti, il, en, ení; ulapati, ulapávati, ulapnouti, pnul a pl, ut, utí; ulapovati = uchýliti, uchopiti, erwischen, erhaschen, auf- fangen. Ulapnouti s měkkým l — nieder- hocken: na řiť (o dětech). Mor. Tč. — koho, co: zajíce. Ros. Vezme ji (čerešňovu halúzku) do kostela na utjernu a který šuhaj ji ulapí, za toho se dostane. Slov Šd. — co zač. U-pil ju za jej bočky a hodil ju do hlubočky. Sl. ps. Šf. II. 74. Strážníci u-li ho za ruku. Dbš. Sl. pov. I. 189. — čeho. Ten toho ulapal! — se čeho. Tonoucí desky se ulapil. L. — koho, se nač: na její pe- níze (dychtiti po nich). Bern., Šm. Ulapím sokola na zlatú stužtičku. Dbš. 7. — kde. Dal tom sa ulapiť jak rybka vo (ve) vodě. Slov. Tč.