Úlehl
Úlehl, e, úlehla, y, f., úlehel, hle, m., ulehlí, n., úlehlina, y, úlehlice, e, f., úle- hlé, úlehlí, úlehle, n., úloh, u, m. = pole 2—3 a více let neorané, příloh, lado; někde = úhor, Brach-, Drischfeld, n., die Koppel. Hnáti dobytek na úlehlé. Us. Rolí svých nechati úlehlím ležeti a zplaněti. V. Kdyby měl takhle 50 korců ú-hlí (polí). U Chocerad. Vk. Bodláků plno roste na ú-lích. Rvač. Na jednu úlehl přiteče (kůň). Dal. 12. Sed- mého roku v úlehlí se držela pole (úhořila se). Sš. Sk. 69. Porazili lid králův, tak že leželi jako snopové na nějaké úlehlici. Let. 39., Arch. I. 165. Suchých míst a úlehlí ne- nechávejte, das Brachfeld. Smil. Orov. Zř. selské. Jeho úlehle zedral a osel; Lesy, ežto na jejích úlehlech zrostly. Půh. I. 366., II. 194. Slavíček z ú-hle = krkavec. Us. Bdl. Zůstávají v ú-hli. Bl. Živ. Aug. 60. — Ú. = konec dědiny, das Dorfende. Na mor. Zlínsku. Brt. — Ú. = jmeno polí u Dluhonic, u Nahažovic, u Žeravic na Mor. Šd., Km. — Ú. = osada u Velešína v Bu- dějovsku.