UlehnoutiUlehnouti, hnu, hni, hna (ouc), ul, utí; (uléci, ulehu, zastr. ), ulehl;
uléhati, ulehá- vati = lehnouti, sich hin-, niederlegen;
na odpočinutí se položiti, sich niederlegen, sich schlafen legen;
položiti se v nemoci, sich le- gen;
rozšířiti se, prostříti se, sich lagern, sich verbreiten;
zůstati ležeti, erliegen, liegen bleiben;
bezpečiti se, sich stützen o. ver- lassen;
chrániti se, sich wohin retten, wohin fliehen
, verstecken;
skloniti se, sich senken, sich legen;
dotírati, auf einen zudringen, ihm anliegen. Jg. —
abs. Jen jsme ulehli, už nás budili. Us. On již ulehl (onemocněl). Země ulehla (snížila se, ssedla se). Us
. Obilí ulehlo (k zemi přilehlo). Ros. Vlny ulehly. D. Necupej, nedupej, ještě naši ne- ulehli. Pís. Vítr ulehl. Sš. J
. 101
. —
kde. Pes ulehl
pod lavicí. Us. U. pod břemenem, pod
tíží. L. U.
na posteli. Us.
Před někým u. L. Mnohem hustější tma ulehla na smy- slech pohanův. Sš. Sk. 279. —
nač: na horkou nemoc. Zlob., Lk. Hejno neduhův ulehlo na zemi. Puch
. Lakomý když ulehne na lakomstvo (spolehne, bezpečí se).
St. —
na čem. A juž právě na tej věci mój úmysl miení uléci. Hr
. rk. 121. (Cf. ib. 429
. ). —
komu, čemu. Ženy ty právům Turků u-ly (poddanými se staly). L. U. ráně padající = uhnouti se. Jg. Ulehl svému osudu, ist er- legen. Dch. —
kam. Ta loď
do vody ulehne (se skloní). Bern. —
na koho jak. Slovy lahodnými na otce uléhal = dotíral
. Hlas. — Kram. —
na koho čím: hubú, aufsässig sein. Na Zlínsku. Brt. —
nač proč. Příčina, za kterou hněv boží na lidské pokolení ulehl. Sš. I. 27. —
se =
ulehnouti, sich legen. Vlny se ulehly
. Zlob. — (čím) v čem. Možť člověk bezpečně nadějí v boze uleh- núti; Jakožby v té libosti kocháním ulehl. St. V Hospodinu ulehna budeš moci pěti...
Št. N. 152. V tom sú velmě lidé nynějších
časóv ulehli, a tak od pravého pokánie sú
poběhli. Hus I. 353. —
kdy (nač). Mohl
naň ulehnout
v letě (jej utisknouti). Us.
Po půlnoci,
za hodinu všecko ulehlo. Us.
Šd. —
čím na čem. Lakomci sú vší svú
myslí na tom ulehli. St. N. 131.