Uletěti
Uletěti, ěl, ění; ulétnouti, ulítnouti, tnul a tl, nutí; ulítati, ulétati, uletovati, weg-, davon-, ent, -, auf-, fortfliegen. — abs. Uletí jeseň, ujde i zima. Vinařk. Moje šťastie uletalo, na veky ma zanechalo. Slov. ps. Tč. Sen uletěl. V. Pták uletěl. — komu. Us. Ty bys mi ulecel, jak do poľa ptáček. Mt. S. 1874. 36. — od koho. Ros. — kam: do lesa. Us. — s kým: stará s mladými uletěla. S poklady světa rozum pryč ulétá. Nitra. VI. 320. — odkud: Dušice z těla uletěla. Us. Šd. — komu kam. A já ti uletím na uherskú stranu. Sš. P. 692. — jak. U letuje dále motýlem. Brt. Instr. 15.