Ulice
Ulice, e, ulička, y, f., die Gasse, Strasse. Po ulicech. V., Lom., Ben. Ulicem a ulicím. Bž. 98. Po ulicích. Br. U. kamenem dla- žená, těsná; u. jedna do druhé vbíhá; pro- vésti koho uličkou. Kom. Ulice poboční, Seiten-, táborní, Lager-, hlavní. Dch., Čsk. Krám do ulice, Gassenladen; lidnatá u., belebte G. Dch. Osvětlení, čistění ulic. J. tr. U. dlouhá, krátká, rovná, ohnutá, klikatá atd. U. soustředné (radialni), obvodné. Zpr. arch. III. 24. Po ulici se procházeti. Sych. U. žitná, ječná, železná atd. (v Praze), Šf.; u. bez vyjití (slepá, pytel). Č. Žebrání po ulicích; výtržnosť na ulici (uliční); průchod po ulicích (Strassenpassage). J. tr. U-ci pro- raziti; Někoho na ulici vystrčiti, Einen aufs Pflaster setzen; Ulicemi, po u-cích se pro- háněti. Dch. Kuli se to jabko, kuli po u-ci, kaj (kam) stě se poděli moji milovnici? Sš. P. 117. Mnozí přišli z rynku širokého do
úzkej u-ce (pozbyli štěstí). Na Mor. Tč. Že
jest volala, až sě po ulici rozléhalo; Že sobě
láli v ulici, ale nevěděl komu. NB. Tč. 173.,
239. Oznámili sme na rathúse v Olomúci
a u-cech toho města. Arch. V. 387. Oby-
vatelstvo zvědavé hrnulo se rychle na ulice,
kudyž jeti měli; Co ste na ložích šeptali,
na u-cích volají. Pal. III. 3. 66., IV. 2. 403.
Na u-cech velikého města. BR. II. 863. Aby
je v zbožiech a v školách i na ulicech ctili.
Hus I, 453. Kdo ve všech u-cích bydlí, zle
bydlí. Pk. Šuhajíčko šumný, nechodzievaj
humny, leč ty chodz uličku. Sl. ps. 304.
Na uličkách někoho nechati = na holičkách.
Us. Rgl. Každá u. (cesta) je mu úzká. Vz
Opilství. Č. Pýcha na ulici bývá a hadry
v truhlici mívá. Prov. Tč. Vz o u-cích
v KP. I. 220., o ulicích římských v Vlšk.
56., 69., 78., 79., 86., o u-cích pražských
v Tk. I. 627. — U. = prostor mezi dvěma
řadami vojáků čely k sobě obrácených, die
Gasse. Ulicí běhati (vojín odsouzený takovou
řadou běžel a vojínové ho pruty mrskali). — U. = prostora, der Raum. Hustě na lid stříleli, až v něm u-ce dělali. V.