Ulíčený
Ulíčený; ulíčen, a, o = vylíčený, ange- strichen, geschminkt. U. panna. Ros., po- krytství, Kom., věc. Br. V krčmě nebo v tanci ženu posazují ulíčenú. Hr. rk. 285. Slovy ulíčenými z prostých lidí Rozumy i peníze táhne. Jir. Ves. čt. 384. Není u mne žádného místa řeči u-né. Jel. En. m. 9. Má na svátky všecko pěkné u-né; Celý dům u-ný, jak by ho umaloval. Us. Šd. Těmi jejich u-mi a šlehovanými řečmi sama sice věc v sobě se ozdobuje, ale když se ta ozdoba s ní sejme, ošklubaná vrána zůstane. Jir. Ves. čt. 384. — jak. Křivda nemůže u-na býti na právo. Kos. 01. I. 119. — čím: barvami. Kom.