Ulnouti
Ulnouti, ul, utí = uváznouti, ulipnouti, stecken, haften, kleben bleiben. — kde. Muže, kteříž uhnili v kvasnicích svých. Br. U. v libostech těla. BI., BR. II. 813. b. Ulnul co pták na lepu, co moucha na medu. Mus., Č. M. 534. Ulnul na tom = ustrnul. Ros. — k čemu. Ne tak ulnúti k libým věcem světským; Milovníci světa ulnuvše k světu. Št. K stvořeni (ne k Bohu) ulnuv. Výb. I. 646. — v co. Čímž silnější milo- vánie, tiem silnějie v to zlé ulne. Št. — (se) k čemu čím. Milosti se ku stvoření ulnul. Výb. I. 778. Neulnul k světu srdcem. Št.