Úlomek
Úlomek, mku, m. = ulomený kousek, od- lomek, das Bruchstück, Fragment, der Bruch. V. U. neb kus kamene, Jel., chleba, soli, Bern., kosti, Ja., básně atd. Hrot i s úlomkem v něm osta ustrnuv. Troj. 232. Ú-ky cukro- vinek, Kanditenbruch, veršů (druh básnický, kde každá sloha volný majíc rozměr a malý o sobě celek činíc nicméně s ostatními slo- hami společnou hlavní myšlénkou sloučena jest). Dch. Vz Uložený. Spustila naň jest ú. žrnova se zdi. Bj.