Ulomiti
Ulomiti, ulom, -mě (íc), il, en, ení; ulá- mati, ulámám, ulámi a ulámu; ulamovati, ulomovati, ulamovávati, ab-, wegbrechen — co: ratolesť, kus chleba, Us., kvítek. D. Ulomte chvojku zelenú, přikryjte tu krev nevinnú; Voničku mu dala, vršek ulámala, možeš dobře věděť, že je láska malá. Sš. P. 411., 596. (Tč. ). — co čím: rukou. Us. — co na co. Sám na sebe metlu ulomil. Prov. — co jak: kus po kuse. — co kam: chléb do polívky. — co komu: žebráku kus chleba. Us. Ulom si pruteček, klupni na hrobeček; Ty rožky jí ulomíme. Sš. P. 159., 754. (Tč. ). — čeho. Ulomil buchty (i. e. čásť). Úlomkový, Bruchstück-,