Ulysati
Ulysati, kahl werden. Ulysaly mu vlasy na hlavě od starosti. Us. Tč. Ulysses, šp. m. Ulixes. 1. Um, u, m., lit. umas, lat. mens, Schl. = způsobnosť pojímati, rozeznávati podobizny
věcí s osvědoměním jich sobě, der Verstand,
Sinn, Geist, die Besinnungskraft. Kat. 517.,
2674. Nastojte i ves svój um sbierajte. Rkk.
45. A chodie jako blázen bez umu. St. skl.
To mi na um nepřišlo. Bern. Mně alespoň
nikterak na um nejde. Co jinak nikomu na
um nešlo. Kos. Ol. I. 125., 131. Čímž jim
čitedlně na um dává. Sš. Sk. 62. Kaj mu
láska na um síde. Mt. S. 1874. Zastaň seba
umom lebo päsťú (pěstí). Na Slov. Tč. Chodil
zamyslený hore dolu mestom, ta čerešňa
nezišla mu z umu. Dbš. Sl. pov. I. 145. Keby
mi to prišlo, čo mi na um zišlo! Ale mi
nechodí, z umu mi neschodí. Sl. ps. 187.
Keď slniečko vyšlo, to mi na um zišlo, že
ma ty rada máš (srozuměl jsem, poznal
jsem). Sl. ps. 159. Keď mi na um sídu ma-
terine reči. Sl. ps. 139. Bieše již bez uma.
Hr. rk. 85. Uložil jsem na svém umě py-
tati. Bibl. Bez umu hlava pivný kotel. Hš.
Proti Bohu vře svým umem. BO. — Um =
moc rozvažující, pořádací, der ordnende
Verstand, Sinn, die Uiberlegung. Křestěné
hnachu bez uma v řady pohan. Rkk. 48. — Um = umění, die Kunst. Zlob., Th., Mus. Theorie umu, die Theorie der Kunst, Kunst- lehre. Umi, pl., umění, věda. Kat. 2173. Um bez rozumu není pláten. Km., Pk. Um za mořem a smrť za vraty (za pasem). Prov. srb. (Ars longa, vita brevis). — Um, a = učený, der Gelehrte. Tkad. — U. = sklon- nosť, mysl, vůle, die Neigung, der Affekt, das Herz, Gemüth. O svéms umě toho neučinil. Dal. 63., 80. Táhnúce se toho na dsky zemské, že sú toho prodeje sami o svém umě neučinili. Arch. IV. 319. Každý žije o svém umě. Č. — Um = duše, die Seele. St. skl. Co v tvém umě přebývá; Já jsem byl ustavičen na svém umě. BO.