-ům-
ům. Koncovky této se v dat. pl
. v již. Čech. neužívá, nýbrž
-om, u rodových též
-ovom: koňom, klukom, šefcom, telatom, slovom, vojákom, synom, šefcovom. Kts. Vz
-om. Vedle -
ům užíváno dříve, ač zřídka, i širší koncovky -
ovóm: dědovóm, bohovóm. Bž. 83.