-ům-
ům konc. dat. pl. a) u, chlap a dub' od 1. pol. XVI. stol., vz Gb. H. ml. III. 1. 58.;
b) u, orác
a meč', vz ib. 109., -óm, -iem, -ám; c) u, hosť', Us.;
d) u, město': městům, ib. 136., 141.; e) u, vládyka' m. -ám (novo- tvar): levitům (-ům nyní z pravidla). Vz ib. 199., -ám.