UmělýUmělý =
umějící, vědomý, učený, znalý, zběhlý, zkušený, kundig, wissend, erfahren, verständig, bewandert. U. lékař, řemeslník, V., střelec, Troj., řečník. D. Nad člověka neumělého a doma váleného nic nemůže býti horšího. Pref. IV
. U. vyšívač, Kunst- sticker
. Dch
. —
v čem: v právích, V., J. tr., Troj. 150., v svobodném umění
. V. Písař nejvyšší nemá býti pán urozený, ale člověk obecný dobře zachovalý a k tomu v tom dobře umělý. O. z D
. U. v plování. Ler. U. v zákoně, Bl., v boji. Hus III. 39. —
čeho: všeho učení svobodného, Troj., zákona. Veleš., Hus II. 57., 330
. —
k čemu. Troj. Otče umělý k vystřežení, otče vždy hotový k uslyšení. Hus I. 318. —
Ú. =
uměle dělaný, řemeslný, strojený, künstlich, kunstreich. Ros. Umělá vína (u Římanů, vz Vlšk
. 212. ). Tyto hraničníky byly u-lé buď přirozené
. Ddk. IV. 140. U
. pomoc, Ja. spisové, Scip. bezž., prostředky, silnice
. Us. U. báseň, epos, zahradnictví, tkadlcovství, Kunst-. Brs. 2. vyd. 249. U. pořádek. Nz. U. řiť, anus artificialis, Nz. lk., cihelna, ko- želužství, usně, hnojivo, pěstování, píce, Šp., mramor, květiny, nábytek, práni, chov lososů, průmysl, zuby, kámen mlýnský, mlýn; Ten pes umí mnohé umělé kousky. Dch. U. chrup, künstliches Gebiss. Dch. U. balvany, künstliche Blöcke. Zpr. arch
. XI
. 17
. U. krása =
líčená, strojená. Cf. Jako zora po jutře sě sěje, kehdy nad mrkavy šumy vznide: tako sě dci Kublajeva cháma rozenú i
strojnú krású sieše. Rkk. 46. Umě- lou krásou se stkvíti mají tedy mnozí
ne-
právě za chybnou frasi. —
Pozn. Od umělce pocházející jest spíše:
umělecký: umělecká práce, umělecký výraz, umělecká výstava a p
. Brs. ib.