Umenšiti
Umenšiti, il, en, ení; umenšívati, umenšo- vati = menším činiti, verringern, verkleinern, vermindern, mildern, mässigen. — (komu) čeho: břemena, hoře, bolesti, síly, těžkosti srdce, V., pokuty. D. Svobod někomu u. Zř. F. I. B. XI. Aby poručník jim (sirotkům) zboží do jich let neumenšil. O. z D. Nic ne- bude umenšeno vašeho diela. BO. Knížeti ne- náleží, aby svobod umenšoval. V. Aby jim jich statku neumenšoval. Arch. III. 320. Sirotčího statku u. Vš. 242. Bylo se tiem umenšilo moci křesťanóm. Dal. 46. Utrhánie jest, když kto dobrých skutkóv zjevných bližnieho umenšuje; Hřiechy, kterých sme u. měli modléce sě, ty rozmnožíme. Hus I. 229., 337. U-ší se mu práce a chůzek. Us. Šd. — co. Přítomnosť umenšuje vznešenosť; Kdo své dary vychvaluje, statečnosť svú umenšuje. Na Mor. Tč. Kdo věc dobrú příliš vychvaluje, ten věci i sobě chválu umenšuje. Na Mor. Tč. Pitím tělo zunuješ a vtip svůj umenšuješ. — se čím. Počet apoštolský se jedniem apoštolem umenšil. Pass. 231. — se kdy. (Vojsko) do toho času se umenší. Žer. 17. — se proti komu. Pozorovali s nelibostí, kterak míra práv jejich naproti církvi římské umenšovala se děn co den. Pal. Dj. III. 3. 173. — komu čeho v čem. Dvě kron., J. tr. — čeho komu na čem. J. tr. — se. Zármutek sa umenšuje, když sa kříž tvůj oddaluje. Na Slov. Té. A počet se jejich den ode dne umenšoval. V. Nebezpečenství neumenšuje (bez: se). Skl. 1. 82.