Umknouti
Umknouti, kl, ut, utí; umykati = uchy- liti, usunouti, schnell entziehen, wegrücken, wegschieben, wegnehmen, entrücken, L.; na Slov. = smykati, táhati, viel o. lange rupten, zupfen, necken, beunruhigen, hin und her reissen, Bern.; u. a u. se = rychle ujíti, ustoupiti, weichen, ausweichen, ent- schlüpfen, davongehen. — abs. Umkni (= uhni). Us. Pk. To neumkne a neumkne, radši se bude vadiť. Slez. Šd. Kdyby pán Bůh hodnej vody ráčil dať, co by mohly naše putě (pltě) umykať. Sš. P. 525. — co. Počkej, já to umknu (= odstrčím). Slez. Šd. Když trefí na kosa kos, jeden z nich umyká nos. Č. M. 92. — komu. Umklo mu, umklo se mu, schlug fehl, es gelang nicht. Mor. a Slez. Sd., Šd. Umklo se mu u samé huby. Šd. — (co) s čím. Někomu ruku u. Us. Aby jim s křížem neumkl Kristus (neušel). Br. — (čím) kam. Had do křoví umkl. Ráj. Moře do hlubiny umyká odtokem. Ráj. Nemoha uhájiti postavení svého musel u. na stranu. Pal. IV. 2. 362. — komu odkud. Nechtěl mu u. z lavice. Slez. Šd. — před čím. Umykal hlavy před kulemi. L. — se. Když podával ruky předním osobám, Zdeněk ze Stemberka uniknuv se řekl, že nedá ruky kacíři. Pal. Dj. IV. 2. 489. Věčnosť stojí na místě a život sa umyká vždy. Na Slov. Tč. — se s kým = žertovati, scherzen, necken. Na Slov. Bern.