Úmluva
Úmluva, y, f. = umluvení, smlouva, srov- nání, shodnutí se o něco, die Abrede, Ubereinkunft, Verabredung, der Vergleich, Verlass, das Gedinge. V MV. nepravá glossa. Pa. To čelí proti naší úmluvě. Sych. Sva- dební úmluvy. Boč. Ta úmluva mezi námi dlouho netrvala. Sych. Ú. kupní, vz Smlouva. Ze slibu n. z úmluvy něčeho žádati. CJB. 387. Učinil se mnú úmluvu. Půh. ol. 1412. Ú. s kým obnoviti. Štelc. Konečná ú. Šm. Ú-vu zrušiti. Ú. s někým oč. Bk. Ten mlýn skrze ú-vu dobrými lidmi radě města pří- sluší. List z r. 1479. Vedlé úmluv činiti. Us. Jest ú-vou vázán. Dch. U. živnostníků. Šp. Ú., ve kterou s Bohem vešel; Ú. ta byla osnována na té boholibé víře a na povstalém z ní ospravedlnění; Na ú-vu se rozpomenouti; v ú-vu s kým uniknouti; Ú. přísahou potvrzená; Když základové staré u-vy se osnovali; Vešel Bůh s Abrahamem v ú-vu. Sš. I. 53., L. 28., Sk. 18., 77. Vyše- hrad pod ú-vou Pražanům sstoupili. Kn. Vzal si ženu pod takúto úmluvou. GR. Lépe dařily se téhož času podobné ú-vy mírné (Friedensverträge) s knížaty saskými; Z nichžto (hrad) Fridštein vydal se brzy ú-vou; Pak četl spis úmluv chebských o způsobu, kterak ve věcech českých na sboru jednati se mělo; Strana páně Men- hartova měla tajnou s Plzňany ú-vu; Nepo- řídivše úsilným dobýváním ničeho, musili přece pod ú-vou propustiti obležené do Tábora na svobodu; Přišel a podával se k úmluvě. Pal. III. 3. str. 52., 59., 75., 122., 172. (Šd. ). Ú-vu mezi sebú mají; Ať mi se děje podlé ú-vy vámi udělané; Prosíme, aby na právo ten list byl staven, neb se jest nova ú-va od najú stala, kterúž úmluvú první ú-vu smy zbořili; A bude mu dán komorník na ú-vu, et dabitur ci camerarius ad monitionem. Arch. IV. 10., 28. 342., V. 24. (Šd. ). A tak Jiřík žádá od nich peněz podlé nadepsaných úmluv, o kterýchž Čelab vyznával pred fojtem; Jáť jsem žádných úmluv s ním nedělal; Že ty ú-vy tak staly se mezi nimi o svrchní věci; A tak byla ú., aby mi fojtství v těch penězích zase pustil, jestli... NB. Tč. 29., 129., 162., 289. (Tč. ). Poměr říše Českomoravské k ně- mecké upraven vzajemnou ú-vou; Svrchu uvedený krok byl výsledkem zdravé úrady a ú-vy. Ddk. III. 10., IV. 109. Ráno vstane ke mši, již ú-vu od jiného vzemši; Pán Bóh dal každému člověku duši, tělo a vše, což má, pod tú úmluvú, aby jemu věrně slúžil; Lichva tělestná jest z ú-vy převzětie poj- čené jistiny; A ú. o nájmu jest zaslíbenie o peniezi denniem; Aby straně dosti učinil podlé úmluvy; Viem, že slepý nechtěl by býti strážným pod ú-vú, zameškal-liby, že by hrad nepřietelé zlezli, aby byl oběšen. Hus I. 203., 209., 213., II. 63., III. 195., II. 275. (Tč. ). Na to mi měl zprávu učiniti podlé úmluv a toho mi neučinil; Se mnú měl ú-vy; List na u-vy, jakož mezi sebú mají; V těch ú-vách mě k nákladóm při- pravil; Nezdržel mi úmluv; Z těch úmluv, což sú se mnú umluvili, toho sú všeho ne- zdrželi; Má-li s ní které ú-vy, toho hleď na ni právem; Poněvadž jsú ú-vy mezi nimi; Chci to panskú úředničí ú-vú uká- zati; Měla jsem s ním ú-vy o některé dluhy; List na ú-vy učiniti; Těmi u-vami odstr- čivše se od práva; Propadl mi ú-vami; Byl při těch ú-vách; Činil ú-vy a trhy mimo mú vóli, Z těch úmluv mě upomínají; Stala se ú. mezi nimi, že...; Jakúž jsú ú-vu mezi sebú měli, tu sobě ještě konajte; Po- honil mě ve páně Petrových ú-vách; Již mě v třech ú-vách pohoní. Půh. I. 179., 298., 311., 351., II. 29., 61., 138., 247., 254., 255., 283., 297., 307., 349., 519., 525., 564. (Tč. ). Cf. Smlouva. — Ú. božská, der Bund des Herrn. Archa ú-vy. D., Sych. Ostříhali domu Páně i ú-vy jeho. Flav. — Ú. (zastr. ) = první krok k dosažení statku sobě při- souzeného, die Ankündigung. Ú. jiného nic nenie, než oznámenie spravedlnosti své správci nebo vinnému podániem k přátel- skému umluvení a k výstraze práva vedenie dalšieho, jestliže úmluvú ten, ktož zpravuje nebo vinen jest, opovrže, tak aby každý, ktož z dobré vóle sám od sebe spravedli- vého druhému učiniti nechce, právem jsa přinucen, musil bezdečně učiniti, což jest činiti měl dobrovolně. Vz Vš. 570. Ú. = die Mahnung, welche der Gewinner des Pro- cesses an den Sachfälligen ergehen Hess, dass er dem Urtheile Genüge leiste o. sonst sich vergleiche. Admonitio ob rem evictam. Vl. zř. čl. 339. Vz Zvod a více v Gl. 347. Ú., když kdo při ztratil aneb naň stanné právo jest dáno, učinil s žalobníkem úmluvu, že mu za 14 dní dosti učiní, v kterýchžto dnech pak zvod naň vésti se nemohl. Arch. II. 498. Cf. Jir. Zř. zem. D. 44., 19., B. 10., 44., Vš. Jir. 191. Jestliže by původ při o kterou sumu vyhrál a nebylaliby mu ve dvú nedělích dána od toho, na komž mu je přisouzena, po dvú nedělí po rozsudku žádati má (přijda k starostovi komorničímu) na úmluvu a bude mu dán komorník na úmluvu a jestliže mu po té umluvě ta summa ve dvú nedělí nebude dána, má žá- dati, aby dáno mu bylo na zvod. Zř. Ferd. Item od vložení úmluvy pro nespravil ve dsky 4 groše písaři. VI. zř. 339. Ú. v strč. právu napomenutí pohnaného od původa, když pohnaný nálezu soudnímu samochtě dosti nečinil. Vz Pr. 1869. str. 781. U-vu na svého odporníka vezmi; Daj ú-vu Bene- šovi z Kunvaldu od Šemiana z Dúpova po právu stranám, ať to opatří do dvú nedělí; Daj ú-vu od Petra Janovi pro nesprávu dědin v Prčici a pro přiekazy, které jsú přišly od Šebora z Mělnic, kterýž jest ty dědiny obdržel nálezem, panským, ať to opatří do dvú nedělí; Ú-vu psáti, napsati a dáti, od úřadu vzíti, na někoho pustiti, přijieti, vepsati; Ú. nejprve po komorníku k držiteli dědictvie vychází, ve dvú nedělí po ú-vě zvod, a opět po dvú nedělí po zvodu panovánie, potom po sv. Havle nebo po sv. Jiří opět druhé panovánie po jednom z těch rokov dvú a třetie panovánie po polúletie třetiem. Vš. Jir. 82., 193., 194, 203. — Ú. = výmluvnosť, die Beredsamkeit. Byla dařena krású, ú-vú a jinými dary. Tkad. I. 53. Úmluvce, e, m. = smlouvce, jednatel. Ú. = kdo se s kým oč smlouvá. Hus I. 415. Der Abreder, Vergleicher. — Ú. = rozsudí, vir bonus, placator, smírce, der Schieds- richter. V., Půh. ol. 1412., Gl. 348., Pal. Dj. IV. 2. 417. Zápis na příměří skrze ú-ce způsobené. Arch. I. 222. U. s obú stranú. Hus I. 458. Přišel se mnú na lidi a na ú-ce a tu pak jal se haniti těch ú-cí; Tahne se toho na ú-ce; Jakž bych toho měla ú-ce, však chci dosti míti, což mi páni najdú; Ač bych toho měl svědomí, pana Jana z Bitova, ú-ce, však chci dosti míti na panském nálezu. Půh. II. 247., 253., 359., 360. (Tč. ). (Za věku Poděbradova) všecky rozepře, které netrpěly odkladu, rovnány buďto mečem a válkou anebo rozsudími pro každou při od stran zvláště zvolenými, kteřížto nazýváni ú-ci, opravci, rozdílci aneb ubrmané, na jejichž výnosu strany slibo- valy přestati mocně t. j. podrobiti se jim a nehledati dalšího práva pod pokutou pro- padem pře. Pal. IV. 1. 468. Zvoleni byli ú-ci z komonstva králova. Pal. Dj. II. 1. 410.