Umocniti
Umocniti, il, ěn, ění; umocňovati = po- silniti, stärken. — koho. Kom. — (se) v čem. Ve víře tak umocněný, že... Kom. Ostatně, bratři, umocňujte se v Pánu a v moci síly jeho. Sš. II. 139. — čím (k čemu). Duch sv. nás milostí ku panování nad pletí umoc- ňuje; Síla božská, kterou Kristus lidi umoc- ňuje, ukřepuje a posiluje; Petr ujetím takým důvěru neduživcovu umocnil. Sš. I. 82., II. 140., Sk. 37. (Hý. ). — s inft. Zrak jeho divným ducha sv. působením umocněn byl dostihnouti až do třetího nebe. Sš. Sk. 90. (Hý. ).