Umrtviti
Umrtviti, il, en, ení: umrtvovati = mr- tvým učiniti, usmrtiti, zabiti, tödten, um- bringen; sílu, moc, platnosť vzíti, er-, ab- tödten, bezähmen, vernichten, erlöschen; neplatným učiniti, zrušiti, zničiti, kassiren, amortksiren, ungiltig machen. Jg. — abs. Nevíš-li, že mám moc živiti i u. ? Pass. 1017. — co, koho. Morové bolesti náhle nás umrtvují. V. Navrátilé nemoci obyčejně člo- věka dodělávají (umrtvují). Kom. U. duši. Hus I. 264. Vůdce jich u-li. Dač. I. 34. Ne- zřízenou žádosť u. BR. II. 22. Svou vieru u. Hus II. 50. U. tělo, náruživosti (potla- čiti). Us. U. kontrakt, V., list (amortisovati, umořiti, neplatným učiniti). Rk. — co, koho čím: mečem, Us., ženu smilstvem. Lom. Vy u-ni jste zákonu tělem Kristovým. Sš. I. 75. Umučením koho u. Hus I. 335. Žádosti hříchů násilím u. Chč. 452. U. někoho nej- ukrutnější smrtí. Hus I. 59. Semeno trním, kamením se umrtvuje. Byl. Tou svobodnou vůlí kšaftující předešlé své všecky kšafty umrtvuje (ničí). Pr. měst. U-ví své dobré činy hříchem. Boč. exc., Troj. — koho jak. Opětné nemoci s prudkostí obyčejně člo- věka umrtvují. Lk. — proč. On (ďábel) jest těch kněží otec v zlosti, jenž sú ho pro své lakomstvie z veliké závisti a zlosti, pána Ježíše, bez viny ukrutnú smrtí u-li. Hus III. 244. — od čeho. Prve zbi, t. umrtvi od toho, cožt jsú, tociž ať nejsú hříšníci a potom je jez t. uveď je v tělo cierkve svaté. Hus III. 44. — kde. Hříchy naše v údech našich umrtvuje. BR. II. 761. Na kříži byl Kristus umrtven. Hus. II. 127. Na těle tě u-li. Ib. I. 335. (Tč. ). Mnozí v sobě žití tělesných pochotí u-vují. Sš. II. 220. — koho komu: hriechu. Hus III. 15. — koho s kým. Dač. I. 153. — se. Jeden zoufalý člověk sám se u-vil. Dač. I. 170.