Úp
Úp, u, m. = úpění, das Weh-, Noth- geschrei der Entführten o. Geschändeten. V MV. nepravá glossa. Pa. Má slyšeti sú- sedy, kde panna neb vdova byla, byl-li úp. O. z D. čl. 10. Když se jí násilí bude díti, má úpěti na súsedy; pakliby bylo v lese n. na poli a žádného se dovolati nemohla, tehdy v nejbližší vsi od toho lesu má úp učiniti. Vz více v Gl. 349., Arch. II. 126., 490.