Upadnouti
Upadnouti, ul, utí; (upásti, upadu, zastr. ), upadl, dení; upadati, upadovati, upadá- vati = k zemi padnouti, svaliti se, fallen, ab-, ent-, hin-, umfallen, hinunter fallen; přijíti, gerathen, verfallen; ubývati, fallen, abfallen; vpadnouti, einbrechen; zhřešiti, fallen, sündigen. Jg. — abs. Dítě upadlo, voda upadla (opadla). Us. Letěl, div že ne- upadl. Sych. Ať neupadneš! Us. Brt. Upadlo kus zdi. Us., Dač. II. 6. Tej zdi veliký diel u-dl. 1447. Kdo se z náhla vyvyšuje, ten i brzy upaduje. Na Ostrav. Tč. — kam: na tvář, na hlubinu (topiti se). V. Veliký vrch upadl na město. Dač. 1. 248. Tři ku- sové horcí na zem upadli. Dač. I. 259. Upadls do záhuby a posměchu. Dač. I. 280. Kdo komu zlé žádá, sám doňho upadá. Mor. Tč. Kterak ty věci konali, to upadlo již dávno do nepaměti. Pal. III. 3. 103. Oba do jámy u-dnou. BR. II. 33. b. Kdo pod nohy nepohlídá, do jámy upadá. Na Slov. Tč. U. do neštěstí, do hříchu, Us. Šd., do zajetí. Ddk. III. 42., 131., 146. (Tč. ). Do prohlubně (topiti se). V. Do bludu, Jel., do pokuty, do mdloby, do nemoci; Kdo komu jámu kopá, sám do ní padá. D. Do hříchu u. Rk. Chtě se louže uvarovati, upadl do bláta. Us. Chtěje dýmu ujíti, upadl jsem do ohně. Prov. U. mezi lotry. Sych. Upadl na lidské jazyky (mluví se o něm). Us. Ehr. Nerádo jablko od jabloně daleko padá, pakli upadne, vždy se zase stopkou obrátí. Ctib. Hd. Edessa do rukou nevěřících upadla. Ddk. III. 139. Upadne kamének na zemi. BO. U. na někoho = pomysliti na. něho, auť Jdem. verfallen. Na Hané. Bkř. Hned naň upadli, že to udělal. Bkr. Jak upadneš k zlému kedy, hneď si daj pokutu vtedy. Na Slov. Tč. — přes co: přes kámen. D. — odkud (kam): s království (ho po- zbyti). Jel. li. s něčeho. V. Upadl jí stře- víček s nohy. Sš. P. 791. David upadl těžce z vozu doluov. Dač. I. 316. Jedna žena před ním s vozu upadla. Pč. 52. Ktož s výše upadne, tieže upadne. Št. N. 140. Veliká je žalosť s vysoka upadnúti, s povýšenie upad- núti. Hus II. 221., 364. (Tč. ). Když z nebes do pekelné propasti upadl. Pass. 30. (Hý. ). Když jedné neděle mši slúžieše, upadl s nebes v jeho kalich kamen drobný. Pasa. 778. Všecka bezpráví, kteráž na nás od světa upadají. Chč. 452. Upadla mi šablička od vraného koníčka. Sš. P. 596. — v co, kam (komu jak, u koho): v nemilosť, v nepřátelství, v nenávisť, v nelibosť u ně- koho, v hřích, někomu v potupu, v mdlobu, v chudobu, bídu a nouzi. V. Upadli v hněv náš, Sych., V., v léčky, v nesvornosť, Jel., lékaři v ruce, Br., v osidla, Sych., židům v podannosť, Flav., v pokušení, Br., v ne- štěstí, u věčné muky. Rk. Ten aby v touž pokutu upadl; A v ty ve všecky pokuty, dskami zemskými zapsané, abych upadl bez milosti. Zř. F. I. B. VI, XXXVI. Vz Po- kuta. U. v neštěstí, V., v zavinění, Bart., ve krajnosť, ins Extrem verfallen, v nemoc, Dal. 161., Let. 212., Pass. 763., BR. II. 344., Pal. Dj. IV. 1. 103., v meče, v oheň, Alx. 1104., v smrť, Alx., v boží hněv, Pass. 833., v hřích, BR. II. 125. a., Hus II. 43., ve škodu, BR. II. 658. a., v prokletí, Sš. II. 10., v zlořečení, Sš. II. 56., u vinu, Arch. III. 352., v pokutu, Kom., Arch. IV. 500., v zajetí, Ddk. IV. 10., 82., v kořisť, Ib. IV. 107., v otroctví, Ib. IV. 151., ve klatbu, Pal. Dj. IV. 2. 54., v jámu, v pokušenie, v svatokupectvie, v muku, v cestu svato- kupectví, v posměch a nenávisť, v kacířství, v protivnosti, u věčné zatracenie, v ne- návisť, v ďáblovo osidlo. Hus I. 244., 350., 396., 107., 405., 414., 440., II. 181., 254., III. 13. (Tč. ). Ktož kopá družci dól, sám veň upadá. BO. Hrozno jest u. v rucě Boha živého. ZN. Hledaje, kterak by v naše zboží upadl. Arch. IV. 356. Mrva upadnúc v oko, ne ihned oslepí oka. Upadl do dluhův až po uši. Us. Tč. Mocnou rukou v něčí krá- lovství u. Troj. 178. Upadl v úřad otci mému svévolně bez práva. Arch. IV. 15. U-dl mocí v jeho dědictví, v jeho ves. Půh. II. 7., 15. (Tč. ). — kam proč. Z uleknutí S nemoc upadl. Háj. Řemeslník skrz kor- belstvo do bídy upadá. Slov. Tč. Skrze odtahování sněmu můžeš u. lidem v ohyzdu a mrzkosť. Pal. Dj. IV. 1. 22. Hořem v ne- moc u. Žal. 71. U. skrze něco v ošklivosť. Bart. 1. 31. U. pro zlou příhodu v osidlo. Alx. Pro pýchu musil upásti ďábel do věčné propasti. Smil v. 1221. Všeliký člověk skrze svú vuoli muož v hřiech u. Pass. 5. (Hý. ). Skrze hřiech v nedostatek sme upadli; Pakli by z hlúposti upadl (pochybil). Hus I. 104, 390. (Tč. ) Ve škody pro věrnú službu svú upadl. Arch. V. 385. — komu kam. Upadl mi jest v dvór a ten drží bez práva. Půh. I. 305. U. komu v nelibosť. Bart. 1. 34. Lidem v ohyzdu a mrzkosť u. Upadla mi v jalovec. Er. P. 398. — kam kdy. Jetmar při tom upadl v zajetí. Ddk. V. 146. — (kam) čím. Protož pokusil jest nelakotného. Krista, aby tiem chlebem v la- kotu upadl; Člověk v biedu upadl hřiechem; (První ovoce fíku hnutím) malého větru hned upadne. Hus I. 329., II. 429., III. 31. (Tč. ). — kde. Upadl jemu v jeho vlastní oddíl tu v Žeravicích. Půh. I. 325. Protož jest proti Matiášovi v právě upadl a jest jemu to napraviti podlé práva povinen. NB. Tč. 246. Všecko pokolenie lidské pod ja- bloní v smrť upadlo, když první člověk z jabloni zapověděné jedl. Hus. — čeho. Upadá vody. Ros. — se = rozpuknouti se, aufspringen. Na Slov. — se od čeho: ruce se mu od větru upadly.