Upadnouti
Upadnouti. — abs. Umění, věda upadá. Dk. Upadl = schudl; zhubeněl. Němc. Dám ti facku, ež u-dneš. Slez. Šd. — odkud (čím). U. s mostu; I učení mohli by od pravdy u.; Pakli kto svým panováním u-dne od pravdy božieho zpořiezenie. Št. Kn. š. 3. 140., 152. — več: v zatracenie, v smrť (hříchem), v hřiech, v nemoc (Pass. mus. 410.), v lákání, osidla, v nezdravie, Št. Kn. š. 20, 56., 120., 152., 184, v odvislosť, Tk. Č. 3., v pýchu, Pož. 63., v blud, Mus., v bídu, Hrts., v hrob, Kyt, v nevolnictví, v zapomenutí, Šmb., v poplatnosť, v snění, Us., v zmatek. Vš. 428. — čeho. To by ho upadlo, kdyby to udělal! Us. Rgl. — komu. Aby ti nohy neupadly (o líném, zdráhá-li se někam jíti). Us. Rgl. — kde. Převaha Slovanů v Uhřích upadla. Šf. Strž. II. 165.