Upáliti
Upáliti, il, en, ení; upalovati = částku odpáliti, ab-, wegbrennen, absengen; spá- liti, verbrennen; trochu páliti, brennen, an- brennen; utíkati, laufen. Jg. — abs. Upa- loval (utíkal), když ho honili. Us. A pak nynější náměstkové Petrovi upletli sú sě v popravy a vzdějiece věrnému křesťanu kacieř, i upálé, jako sú kněžie učinili Ježí- šovi. Hus II. 61. Mráz upaluje; Mrzne, až upaluje; Dnes tam upaluje (velmi mrzne). Us. Kšá. Upaluje (běží), až se práší. Us. Kal. Upaluje, jakoby mu nohy (kulky) na- mazal. U Vyškova. JT. — kam, odkud: k cíli, do lesa, z pole (= běžeti). Us. Kál. — co, koho (čím): chlupy, vlasy, srsť horkým železem u. Jg. Ohně nelze upáliti, vody utopiti, větru udusiti a pravdě zahy- nouti. Prov. Šd. U-li pec sedmkrát viece, než jměla obyčej upálena bývati. BO. Ten pec u. (rozpáliti) kázal. Pass. mus. 349. Chlubili se psaním dne 17. dubna, že pobili a u-li do 400 kacířův. Pal. Dj. III. 3. 50. Jest muka veliká v duši člověku, když vie, že ho mají upáliti a vidí již oheň a nižádné nemá naděje k vysvobozenie. Hus I. 285. — koho kde (proč). U-li ho na rynku pro krev boží. Let. 196. U-lil jsem se na ka- mnech. Us. Šd. Pro jednu tunu heryňkóv zlých upalují někomu jiných mnoho dobrých. Hus JI. 59. — koho čím kde jak. Žák n-len jest za živa ohněm na hranici. Dač. I. 170. A kdožby přes toto zjednánie v ja- kém falši postižen byl, ten bez milosti u-len buď. Arch. V. 488. U. někoho ohněm až na smrť. Kram.