Upéci
Upéci, upeku, upec, peka (ouc), pekl, čen, ení; v ob. mluvě: upect, upíct, braten, backen, ab-. — co: chléb, maso. Jg. Co srpen neupeče, září nedovaří (vinařské pří- sloví). Dch. U. hus. Hus I. 227. — co, se komu. Upekl jí dvě krávy, ostalo jen kus hlavy; Namluvil ju súsedů pacholek, ona mu upekla nadívaný vdolek; Spadl s pece holóbek, roztrhl si žalódek; fuk s holóbkem do pece, ať se nám tam upeče. Sš. P. 710., 399., 728. (Tč. ). — co kde: maso na rožni. Jg. U. maso v troubě na pekáči. Upečechu beranec na ohni. BO. U. něco při volném ohni. Us. — se. Maso se již upeklo. Us. Mohl by se zde jeden upéci (horkem). Ros. — čeho jak. Upekla chleba po měřici (z měřice mouky). Us. Brt. — koho jak. Upekli ho brzo officírem (= udělali). Us. Msk. — co čím. Že jest vrah a kat mateře jich a že ji tieni naříkáním upekl, uvařil i mučil. NB. Tč. 115. — koho za koho. Dal by se za tebe u. Vz Přímý.