Upevniti
Upevniti, il, ěn, ění; upevnívati, upevňo- vati = pevným činiti, učiniti, fest machen, befestigen; utvrditi, posiliti, befestigen, be- stärken. — co: město, brány. Flav. Učení pravidla upevňují. Kom. Slavně se osvěd- čiv upevňuje výnos o sobě. Sš. J. 86. U. smlouvu, práva a povinnosti. J. tr. Dobrý život vždy ví každé slovo upevňovati. Kdo sa ponižuje, hodnosť upevňuje. Na Slov. Tč. Práce pokoj upevňuje, aby byl bezpeč- nější. Na Mor. Tč. — co, se čím kde: prkno ve zdi hřebíky, Us., něco listem svým utvrditi a upevniti. Zříz. Ferd. U. se přísadami. Háj. — Kom. Dskami n. listem něco u. Vš. Jir. 267. Něco na stole sko- bami u. Šp. Upevněn byl mezi nimi svazek přátelství tím, že...; R. 1221. konkorda- tem byl mír u-něn. Ddk. III. 203., 244., V. 266. (Tč. ). U. někoho obdarováním v něčem. Dač. I. 127. — co, koho, se v čem (kde): dům v úhlech dobře u., Kom.; někoho, se u víře, Us., se v mysli (ustanoviti se). Ros. Boháča prátelé ve všem upevňujú. Na Slov. Tč. Jevil na sobě péči u. se v dobré vůli se stranou Rosenberkovou. Pal. IV. 1. 159. Sotva se Vladislav II. ve vládě upevnil, jevil ducha samostatného. Ddk. III. 91. — od- kud v čem. Chtějice se (žena ta) z úsudku měšťanů v úsudku svém u. Sš. J. 73. — co kdy jak. Jenž (Ježíš) upevní vás až do konce bez úhony v den příchodu Pána na- šeho. Sš. I. 158. Ošklivosť jest věc neznámú za známú s křikem upevňovať. Na Mor. Tč. — co kam: prkno ke zdi. Us. — se při čem: při víře. Háj.