Upíjeti
Upíjeti, 3. os. pl. -ejí, upíjej, el, en, ení; upiti, upiji a upím, upij, upije(íc), il, it, ití; upívati, upívávati = odpiti, ab-, wegtrinken; opiti, betrinken, berauschen; pitím přemoci, Jemanden übertrinkeu. Jg. — co = zne- náhla vypiti. Rk. — čeho: vína., Ros. Sv. Lucie noci upije (od 13/12. dne již neubývá), an Lutze thut der Tag stutze. Dch. — od- kud. Upij z té sklenice. Us. — koho, se = opiti; pitím přemoci. D., Ros. — se kde: v hospodě. Rad. zv. — sobě: připíjeti si, hodně píti, einen Trunk nach dem andern behaglich thun. Jg. — se čím: bídami. Vz Ochmeliti. Č. M. 181.