Úplně
Úplně = zúplna, dokonale, plně, völlig, ganz und gar. Ú. někomu věřiti. Troj. Sud úplně naplniti. Us. — Ú. = zevrub, genau. Kom. Ú vlastní jeho slova, ipsissima verba; Důkaz ú. platný. Dch. Otroby ú. napité, vollgesaugt. Šp. Poněvadž to svědomie o tom, což ona žaluje, úplně a jasně nevy- znává, nemóž tiem při obdržeti. NB. Tč. 168. I zdáť se, že toho času neměl již ú. po ruce své starší zápisky. Ddk. IV. 122. Tomu jest ke 30 letům, ač ú. není. Brt. S. 67. A tomu již rok minul, že kšeftovník umřel a kšeft ú. došel. Arch. V. 357. Pla- tili rozdílně, počnúce od tohoto listu dánie úplně přes rok pořád zběhlý, puol osmy hřivny. 1467. Týž ú. týmž póhonem pohoní Bedřicha: Toho mi jest ú. nezpravil. Půh. I. 190., II. 93. (Tč. ). Tehdy ú. vzvieme, kto jest...; Věříme člověku, ale ne tak úplně jakžto Bohu. Hus I. 152., III. 291. (Tč. ).