Upokojiti
Upokojiti, il, en, ení; upokojovati = spo- kojiti, mit Frieden beglücken, Frieden und Ruhe geben; utišiti, smířiti, stillen; za dosti učiniti, befriedigen, Genüge leisten, zufrie- den stellen. Jg. — co, koho, se: zemi, V.. nemocného (usníti), L., vojnu, moře, hněv, Us., svou žádosť, Kram., Hus I. 296., věřitele. D. Zpráva ta u-la mysli české. Pal. Dj. III. 3. 58. U. zbúření. Arch. III. 5. Upokojte se, vše se zase napraví. Ml. — se kdy. K večeru se vítr upokojil. Ml. — se. Zatím se upokojí hněv bratra tvého. BO. Nemóž se nikde u. Hus II. 103. — se od čeho. Hřiešný se upokojí od trápenie ďáblova. Hus II. 359. — co, koho čím. Chč. 452. U. hlad chlebem, Sych., dítě kaší, Us., se sliby (lépe než: s něčím. Jg. ). — se v čem: ve své zuřivosti, Háj., v mysli. Jel. Někoho ve všem u. (vyhověti mu). Mk. — skrze koho. Skrze něho (Krista) upokojeny sú všecky věci. Hus III. 100. — koho, se s kým = smířiti se. Bern. — se z čeho. On se upokojil z té urážky. Dch.