Úpor
Úpor, u, m. = upírání se, zpor, zpoura, zpurnosť, das Wiederstreben, der Wider- stand. Ros. V úpor vůli vaší jsem jednala. Nár. bibl. VII. 154. Ne z nějakého proti pravdě úporu. Sš. Sk. 109. — Ú. = pažit, trávník, der Rasenplatz. Ježíš sedě na u-ru. Hr. rk. 225. — Ú. = místo, kde slunce se opírá. Zde je veliký ú. slunce. Mor. Šd., D., Sš. Snt. 8. — Ú., rostlina, vrabčí jazyk, tru- skavec větší, pýř, elatine. Jg. Ú. přeslenatý, e. alsinastrum, pepřovitý, e. hydropiper, šestimužný, e. hexandra, třímužný, e. tri- andra. Čl. Kv. 1321., FB. 84., Slb. 626. — Ú. = puchr. Snad lépe: úbor. Us. u Klat. Kd., Rgl.