UposlechnoutiUposlechnouti, chl, utí;
uposlouchati = rozkazem, radou něčí se říditi, horchen, ge- horchen, folgen. Ž. wit
. 65. 19. —
abs. Jestliže kdo co lepšího radí, povolný buď (uposlechni). Kom. J. 899. Móž přikázati kterému kolivěk svému stvoření, a ihned uposlúchá
. Hus II. 46. —
komu, čemu. Uposlechl Bůh hlasu člověčímu. Ctib. — Ben. —
koho, čeho. Já takové rady upo- slechl; u. rozkazu,
V., hlasu přítele.
Us. Filipp uposlechl rady svého spojence. Ddk. VI. 47
. Králova Milosť najmenšieho uposlú- chal by, ktoby jeho Milosti k dobrému radil
. Arch. IV. 145., Pal. Dj. IV. 2
. 401. Uposlucháchu bratřie řeči jeho. BO. Upo- slúcháš-li všeho, budu s tebú. Bj. A oni uposlúchajíce toho i netbají; A uposlúchal jich. Hus 1
. 465., III. 251. (Tč.
). Anjela upo- slechl; Jeho rady u-chl. BR. II. 8
., 13. a
. — Dal
., Plk
., Troj
., St
. skl., Flav. —
čeho kdy. Králi, uposlúcháš-li dnešnie den těchto lidí prosby? Pass
. 2. (Hý. ). —
koho v čem. Věřímy, že nás v tom uposlechnete. Arch. I. 7. Našeho ve všem rozkazu uposlechnu. Arch. III. 386. V čemž když Harpagus upo- slechl. Abr. z G. VII. 45. To sv. papež Řehoř, jehož v této řeči málo uposlúchají nynějšie kněžie. Hus II. 249. Neuposlechli v té zápovědi. V
. —
se koho. Us. Tč.
—
jak: na slovo. D
.