Uprchnouti
Uprchnouti, chl, utí; uprchati, upršeti, el, ení, wegfliehen, entweichen, entwischen, davonlaufen. — abs. Má radosť uprchala. Kam. Krásná růže uprchá. Zlob. — odkud: od matky. Rk. — odkud jak: z města povozem. — (kdy) kam. Dne 28. června uprchl papež do Civitavecchie; Svatopluk uprchl k svému švakru. Ddk. V. 251., III. 279. — odkud kdy kam s kým. Tento Hubald uprchl co jinoch ze školy lutyšské; R. 1155. Oldřich uprchl z vlasti se svými přívrženci do Polska. Ddk. IV. 188., III. 212. (Tč. ).